Rok narození: 1993
Město působení: Moravská Třebová, Olomouc, Pardubice
Aktuální pozice: Senior Manažer
Zájmy/hobby: Basketbal, kapela – elektrická kytara, volejbal
Životní motto: „Dřina vždycky porazí talent.“
Rok narození: 1993
Město působení: Moravská Třebová, Olomouc, Pardubice
Aktuální pozice: Senior Manažer
Zájmy/hobby: Basketbal, kapela – elektrická kytara, volejbal
Životní motto: „Dřina vždycky porazí talent.“
Práce ve financích si de facto vybrala mě. Byl jsem nespokojený v práci a v Prosperity pracoval Lukáš Šnobl, můj dlouholetý kamarád, a dal mi nabídku to s ním zkusit. Vždy mě bavila komunikace s lidmi a měl jsem vysoké cíle, tak jsem si říkal, proč ne.
Největší výzva pro mě byl samotný začátek podnikání, jelikož mě od toho každý odrazoval, včetně rodiny, přátel atd. Jediný, kdo mi věřil, byl můj nadřízený a já věřil mu. Nejlepší rozhodnutí v mém životě!
Vždy jsem se řídil tím, že jsem poslouchal nadřízeného na 100 % a nevymýšlel nic kolem. Dělal jsem jen to, co říkal, a díky tomu jsem se dostal na zajímavé výplaty a osamostatnil se. Odnesl jsem si z toho, že je důležité naslouchat a kolikrát potlačit ego a nechat se vést.
Díky vzdělávání, které máme, má člověk všechny nástroje pro úspěšný růst a stačí jen poslouchat a dělat věci, co ho učí. To beru jako obrovskou výhodu oproti konkurenci, kde tak propracované školení (hlavně manažerské a ředitelské) není. Dále příprava na EFA titul od KFP mě neskutečně posunula v rámci investic a člověk potom také stoupne na hodnotě ve svém okolí.
Ze začátku určitě trpělivost, důvěru v proces, disciplínu, vysoké cíle a soutěživost. To mě na začátku hodně drželo v pozitivním myšlení, i když se zrovna nedařilo.
Já jsem hodně soutěživý člověk a vždy jsem chtěl být v předních příčkách, ať už na summitu na podiu, nebo ve výsledcích v tabulce. Takže jsem se nadřízeného ptal, co musím udělat pro to, abych tam byl, a ty věci co mi řekl, jsem dělal. To mě hodně posunulo, ať už byznysově, tak znalostně.
Stereotyp bývá pouze pondělí, kde máme většinou konzultace nebo poradu, dále domlouvání schůzek na týden a plánování ostatních aktivit. Pracovní den vypadá tak, že v 8 vyjíždím z domu do kanceláře v Moravské Třebové, nebo Olomouci. Snažím se, abych v týdnu měl alespoň 10 termínů aktivit (schůzek). Podle toho, kdy potom klienti nebo potencionální spolupracovníci můžou, se potkáváme.
Asi to, že je to velice přátelské prostředí a člověk se nemusí bát za kýmkoliv s čímkoliv přijít. Byl jsem zvyklý z korporátu, že si každý vše dobré schovává pro sebe a nikdo není sdílný. Tady můžete za kýmkoliv, kdo je v daném odvětví dobrý, přijít a řekne vám do detailu, jak věci dělá.
Od mala jsem zvyklý sportovat a mám rád přírodu, takže se snažíme s rodinou trávit co nejvíce času venku nebo pohybem. Máme malou dceru, tak se snažím co nejvíce času být s rodinou. Jinak rád hraji volejbal, basketbal a taky jsem hodně rád trávil čas ve společnosti ostatních lidí, ať už na nějaké akci s kapelou, nebo kamarády.
Dřív se mi stávalo, že jsem si náladu z práce nosil i domů, ale díky praxi a vzdělávání se jsem se naučil, jak se sebou pracovat, abych si to domů netahal a užíval si na plno přítomnost toho, že tam můžu být.
Jsem člověk, co má vysoké cíle a vždycky měl, ale bez Prosperity bych toho zřejmě nikdy nedosáhl. Jedná se o ty dlouhodobější věci, které třeba ještě nemám, ale vím, že to jednou bude. Také ty menší cíle jako je auto, na které jsem vždy koukal, že by bylo fajn ho jednou mít, a najednou to tady letos je, nebo místa, kam jsem se díky firmě podíval, ať už Rio de Janiero, Norsko, nebo možná JAPONSKO :D? Uvidíme.
Ať to jdou určitě zkusit, i když neví, jestli to pro ně je, nebo ne, protože je to obrovská zkušenost a člověk si odsud odnese do života zkušenosti, které nikde jinde nenasbírá.
Ať na začátku co nejvíce využijí možnosti čerpat znalosti od svého nadřízeného. Ať mají vysoké cíle a nebojí se o nich mluvit a jít si za nimi. Jedině to je udrží na dobré vlně něco dokázat a dostane je daleko. Člověk, co se spokojí s průměrem, nejspíš vysokých cílů a výsledků nedosáhne, to je můj názor.