Podle posledního průzkumu trhu jsou Češi v ochraně svých finančních prostředků oproti západní Evropě stále velmi konzervativní. Více než 20 % respondentů střeží své úspory buď v hotovosti nebo na běžných účtech. Téměř 60 % respondentů využívá ty nejkonzervativnější nástroje, jako jsou spořící účty, termínované vklady nebo transformované fondy penzijního připojištění. Výnosnost těchto nástrojů však v současné době ani zdaleka nepokryje inflaci.

Další možností je stavební spoření, nicméně zde je důležité správné nastavení produktu, aby klient získal co nejvyšší možné zhodnocení. To se v současné době, při nastavení pravidelného vkladu 1 700 Kč měsíčně na 6 let, bez vstupního poplatku, se zhodnocením 1,5 %, pohybuje okolo 4 % p.a. Stavební spoření si tak s inflací do 4 % poradí, ale se současnou výší inflace už nikoliv.

Možným východiskem jsou smíšené, akciové nebo nemovitostní fondy, které dlouhodobě poráží i vyšší míru inflace. Je potřeba si uvědomit, že investování do těchto fondů není pro každého. Tyto patří již mezi rizikovější nástroje, u kterých může být na krátkém nebo střednědobém horizontu realizována ztráta. U těchto produktů je důležité mít svého finančního poradce, který nejprve zanalyzuje finanční zázemí klienta, spolu s klientem nastaví finanční plán a až poté dle finančního plánu realizuje nákup podílových listů.

Pokud chce klient dlouhodobě porážet inflaci, nemůže se spoléhat na spořící účty a jiné „bezrizikové“ vklady. Je nutné do portfolia přidat i několik rizikovějších nástrojů (akcie, nemovitosti, korporátní dluhopisy), a to např. prostřednictvím podílových fondů.