Sjednaní životního pojištění, pojištění nemovitosti, vozidla či cesty do zahraničí je dnes téměř pro každého běžnou záležitostí. Na co se ovšem často zapomíná, je pojištění dětí. V následujícím textu bude popsáno hned několik důvodů, proč má zmiňované pojištění smysl. Podle statistik ČSÚ se ročně na ambulantních odděleních chirurgie ošetří přes půl miliónu dětí do věku 19 let. Z toho 30 - 40 000 případů si vyžádá hospitalizaci a 2-3 000 dětí se potýká s trvalými následky.

Při zabezpečení nemocných dětí se většina lidí spoléhá na stát. Ovšem spoléhat se na něj lze pouze do určité míry. Onemocní-li Vaše dítě, máte od státu nárok na ošetřovné po dobu 9 kalendářních dnů (u samoživitelů 16 dnů) a to pouze v případě, že nejste živnostník. Výše ošetřovného se odvíjí od hrubého příjmu ošetřujícího, např. ošetřující s hrubým příjmem 25 000 Kč má nárok na denní ošetřovné ve výši 444 Kč, což je 43 % oproti klasickému denního příjmu. S rostoucím příjmem toto procento klesá. U dlouhodobého ošetřovného je pomoc od státu ještě více omezená. Sice nárok na ošetřovné můžeme čerpat až 90 dnů, nicméně musí předcházet minimálně 7 dnů hospitalizace dítěte s tím, že nelze předpokládat zlepšení jeho stavu dříve než za měsíc (Pozn.: Průměrná doba hospitalizace se u dětí pohybuje na hranici 6 dnů). 

Budeme-li se bavit o finanční budoucnosti dětí, jistě nás nepřekvapí, že ji ohrožují především dlouhodobé, vážné nemoci jako jsou cukrovka, celiakie, leukémie, srdeční onemocnění, aj. Je tedy dobré myslet hlavně na pojištění dlouhodobých rizik jako je invalidita a trvalé následky nikoliv pouze na úrazové připojištění dětí, které kryje krátkodobé nepříjemnosti. Ze statistiky vyplývá, že z celkového počtu invalidních důchodů z mládí jsou 3 % z důvodu úrazu.

Nejčastější příčinou invalidity dětí jsou duševní poruchy a poruchy chování s cca 55 %, dále pak nemoci nervové soustavy s cca 20 %. Tedy pouhých 25 % zbývá na ostatní nemoci (svalové, kosterní, vrozené vady) a také již zmiňované úrazy.

Z výše uvedeného bychom při pojišťování dítěte měli myslet jak na krátkodobá tak dlouhodobá rizika. Pojištění by mělo být bez nákladné investiční složky s co možná nejširším rozsahem pojistného krytí. Širokým rozsahem rozumíme:

• pojištění s minimem výluk (výluky na duševní choroby, vrození vady),
• dostatečnou určeností oceňovacích tabulek,
• počtem a pravděpodobností zjištění dětských diagnóz,
• maximálním počtem dní výplaty ošetřovného, apod.

Pojištění pro děti se v posledních letech stalo jedním z hlavních témat pojišťoven. Díky tomu vzrostl počet nabízených produktů a také jejich kvalita. Nicméně, vyberete-li si konkrétní produkt z dnes již široké nabídky, nemáte ještě vyhráno. Důležitou otázkou stále zůstává, co vše by měla pojistka pokrýt. Správně nastavená pojistná smlouva by měla nahradit:

• ztrátu příjmu rodiče, který musí zůstat s dítětem doma či v nemocnici,
• ztrátu budoucího příjmu dítěte, pokud mu zdravotní problém znemožní plnohodnotnou pracovní kariéru,
• náklady na případnou nadstandardní léčbu, asistenta, léčiva, zdravotní a rehabilitační pomůcky, aj.