Jméno a příjmení: Jaroslav Peřina

Rok narození: 1997

Město působení: Frýdek-Místek, ale působím pod kanceláří Třinec

Aktuální pozice: Manažer

Zájmy/hobby: Rodina, práce, cestování, seberozvoj

Životní motto:  „Bez pádu není úspěchu!“ Když se nedaří, makej víc, když se daří, nepolevuj.“

V krátkosti informace o Vašem kariérním postupu:

• Jak jste se dostal k práci finančního poradce pro Prosperity FS?

To je trošku delší příběh, zkusím to zkrátit. Po vystudování střední odborné školy jako mechanik strojů a zařízení jsem zkusil nastoupit na VŠB Ekonomika a management. Vyšlo to, ale po roce mě to přestalo bavit, jelikož jsem čekal něco jiného. Během studia mě oslovilo pár poradenských společností, ale já se v tom neviděl. Už tehdy jsem se snažil žít zdravý životní styl a viděl jsem v pomáhání lidem s jídelníčkem a ve fitku smysl. Po ukončení VŠ jsem šel do práce, a to do Třineckých železáren jako dělník (snad jen proto, že jsem potřeboval práci a tam mě už znali, měl jsem tam tátu, což tomu i pomohlo). Do toho jsem přibral práci s tátou, kdy jsme chodili na různé fušky.

Utekl necelý rok a udělal jsem si kurz poradce ve výživě a viděl jsem v tom svou budoucnost, ale není to tak úplně jednoduché, když vás lidé neznají. Proto jsem se přihlásil na soutěž do kategorie „physique“. Zde pak přišel bod, kdy to bylo opravdu na dlouhý čas. Oslovil mě můj brácha, jestli nechci nastoupit do Prosperity FS, se slovy: ,,Nemáš co ztratit, dávám ti jen jednu šanci.“ Říkal jsem si, že to tedy můžu zkusit jako zadní vrátka, kdyby mi nic z toho, co chci, nevyšlo. Tak jsem nastoupil. Měl jsem tedy zaměstnání, kde jsem musel být 8 hodin denně, dělal jsem fušky s tátou, výživové plány, chodil jsem do fitka a připravoval se na soutěž. K tomu ještě práce poradce v Prosperity FS.

To celé se táhlo cca půl roku, kdy už logicky, když člověk spí průměrně 5 hodin denně a dělá třísměnný provoz, má přítelkyni, se kterou toho času netráví moc, tak něco muselo jít stranou. Jako první šla stranou soutěž, jelikož bych ten nával emocí a dalšího při nízkých sacharidech asi ani nezvládl. Jako druhá šla stranou brigáda u táty. A hned za tím i tvorba jídelníčku, tak jsem začal chodit do fitka už jen pro zábavu, místo 7x týdně jsem chodil už jen 4x. Zbylo mi tedy zaměstnání, podnikání ve financích a fitko pro zábavu. Tak to šlo půl roku, kdy jsem se rozhodl naplno věnovat financím, jelikož za celou tu dobu mě to táhlo k tomu, abych pomáhal lidem, zlepšoval se, kariérně rostl a ještě dostal dobře zaplaceno. To vše jsem působením ve financích získal. Poté jsem odešel i ze zaměstnání, jelikož 8 hodin mého života jsem uměl využít úplně jinak. Jediné, čeho lituji, že jsem to neudělal dříve.

• Jak dlouho se této práci věnujete?

Rád bych odpověděl, že 3 roky, kdy jsem se této práci začal věnovat na full-time, ale nyní jsou to už 4 roky od mého nástupu.

• Vzpomenete si, jaké byly začátky Vaší kariéry?

Když se podívám zpětně na můj nástup tak se sám sobě divím, že jsem měl to odhodlání. Ze začátku mi to ani nijak zvlášť dobře nešlo, pamatuji si, že jsem neustále řešil s mým bratrem nějaký problém ohledně klientů a podobně, ale je mi teď naprosto jasné, že to bylo jen tím, že jsem zde nebyl na full-time a měl jsem okolo x věcí, které jsem dělal.

• Co je pro Vás motivací se k práci každý den vracet?

Motivací mám hned několik, jako asi každý, když v něčem vidí smysl. Mou hlavní motivací je rodina. Důležitá motivace pro mě je i každodenní posun, a to nejen kariérně, ale i z hlediska vědomostí, osobního rozvoje atd. V neposlední řadě je to plnění snů a cílů nejen svých, ale i klientů a spolupracovníků.

• Co Vám tato práce přináší, ať už do osobního, tak pracovního života?

Do osobního života, jak už jsem zmínil, je to práce, která mě naplňuje a baví a můžu si tak plnit své sny. Do pracovního života určitě seberozvoj a vzdělání, ale také nové známosti, disciplínu a odhodlání, nové možnosti jak v karierním růstu, tak osobnostním.

• V čem Vás tato činnost osobnostně posunula?

Myslím si, že snad ve všem, co se dá a dalo. Hlavně teda v komunikativnosti a odbourání strachu, ale také v řešení některých situací.

• Jak na Vaši práci reaguje okolí – rodina, přátelé?

Ze začátku byli skeptičtí, ale to je snad u každého, ať už člověk podniká v čemkoliv. Dnes už je to mnohem lepší, jelikož jak přátelé, tak rodina vidí, že jsem v oboru už nějakou dobu a stále se posouvám.

• Máte zásady, kterými se při své práci řídíte?

Ano, při práci s klienty je má zásada, že tuto práci dělám tak, jak bych chtěl, aby to dělali lidé pro mě. Tak, jako by každý můj klient byl má rodina. Co se týče týmové práce, má zásada je, aby mí spolupracovníci nemuseli opakovat chyby, jaké jsem dělal já a co nejrychleji je posunul dále.

• Když člověk dělá jednu práci stále dokola, dostane se do jistého stereotypu. Jak se se stereotypy vypořádáváte Vy?

Já si zažil x krát stereotypní práci. Přijde mi, že tato práce opravdu není stereotyp, pokud se člověk chce posouvat. Ať už je to poradce, který může vyhledávat případy, které nikdy neřešil, tak i manažer, který hledá spolupracovníky a pracuje s nimi. Tak pozná, že každý funguje jinak. Já se se stereotypem vypořádávám tak, že pokud cítím, že je něco stereotyp, tak je buď něco špatně anebo musím sám najít způsob, jak to udělat lépe. Už samotné hledání není stereotyp.

• Jaký je Váš životní sen?

Můj životní sen… je toho zase o dost více, ale prioritní je pro mě mít šťastnou, zdravou a zabezpečenou rodinu. Pod tím se skrývá mnoho věcí, jako například mít vlastní rodinný dům, dítě, pasivní příjem, časovou flexibilitu, cestovat, užívat si každý dostupný okamžik s lidmi, na kterých mi záleží. Dále být osobnost – aby mě lidé znali, a to co v nejlepším světle.

• Plníte si své sny?

Myslím si, že můžu říct, že ano.  Jak? Je to celkem jednoduché. Když má někdo sen, musí za ním jít. Musí si dát plán, jak k tomu dojít. Také musí mít různé scénáře od nejhoršího po nejlepší tak, ať počítá se vším a není překvapen. A co doporučuji každému je nastavit si malé cíle, po kterých půjde, aby došel ke svému velkému snu.

• Jak trávíte svůj volný čas?

Můj volný čas trávím především se svou snoubenkou a rodinou. Jsem stále zastánce trávení více času v práci, dokud jsem mladý, jelikož jsem zvyklý pracovat, ještě když je práce váš koníček.

• Máte svůj recept na úspěch?

Recept na úspěch si myslím, že ani neexistuje. Každý má něco svého a každý vnímá úspěch jinak. Pokud bych mohl někomu poradit, tak snad asi jen to, že úspěch nikdy nepřijde sám. Záleží jen na tom, co dokážete pro svůj úspěch obětovat a kolik vy sami do toho dáte.
Ať už děláte cokoliv a věříte si, dokážete po pádu znovu začít a zlepšit se, tak můžete dojít k úspěchu.

• Proč jste si vybral právě takové Motto?

Mám rád různé motivační proslovy, v každém si dokážu najít něco pro sebe. Ale tohle říkám nejčastěji i lidem, kteří začínají budovat něco svého, nebo když zrovna na něčem pracují.

• Čím Vás motivuje?

Jelikož jsem si to několikrát zažil a vím, že po každém pádu přijde něco dobrého a většinou se na to těším.

• Co pro Vás znamená společnost Prosperity FS a v čem je jedinečná?

Prosperity FS pro mě znamená neomezenou škálu možností, jak už v karierním růstu, tak ve výdělku, vzdělání. Znamená pro mě i jistotu a podporu v podnikání a také neskutečnou příležitost něco změnit a posouvat se. V čem je jedinečná? Jedinečná je hlavně díky majiteli této společnosti Ladislavu Přibylovi, a to tím, že pro nás tvoří zázemí, že tvoří firmu, která mění pohled a vnímání lidí a můžeme tak pomoct a vzdělat více lidí ve finanční gramotnosti. Jedinečné je zde i vzdělávání, díky kterému můžeme s klidem říct, že jsme opravdu profíci ve financích. Dále určitě ten kolektiv, co jako firma máme. Je to docela početná rodina. „Haha…“

• Co byste vzkázal svým profesně mladším kolegům?

V první řadě mnoho úspěchů v budování toho, co chcete. A také se nevzdávat. Stojí to za to, každý má nějaké problémy, co musí řešit. Někdo menší, někdo větší, ale nikdy nic není bez řešení. Poslouchejte své nadřízené.