Jméno a příjmení: Dagmar Janíčková

Rok narození: 1986

Město působení: Jižní Morava, Vysočina

Aktuální pozice: Oblastní ředitelka

Zájmy/hobby: film, četba, cestování, rozvoj

Životní motto: „Nic, co za něco stojí, není jednoduché.“

---

 

• Dagmar, můžete nám v krátkosti povědět o Vašem kariérním postupu? Jak jste se dostala k práci finančního poradce pro Prosperity FS?

Přes svého bývalého nadřízeného jsem se poznala s Láďou Přibylem a po založení Prosperity FS jsem se, s malou přestávkou, rozhodla spolupracovat s ním napřímo.

• Jak dlouho se této práci věnujete?

Ve financích se pohybuji od roku 2007.

• Vzpomenete si, jaké byly začátky Vaší kariéry?

Když se snažím vzpomenout na své začátky, říkám si, že bych na některé okamžiky raději ani nevzpomínala. 😊 Vždy říkám, že jsem si finance nevybrala, to finance si vybraly mě. Nebyly to jednoduché začátky, prakticky u mě bylo všechno špatně – bez kontaktů, nízká sebedůvěra pro jednání s lidmi, v té době nízký věk (21 let) a žádná podpora od blízkých.

Před 14 lety byla na finančním trhu jiná kultura a pro 21letou holku nebylo úplně snadné získat si respekt starších klientů. Můj jmenný seznam v té době čítal rovných 30 jmen, což, jak víme, bylo žalostně málo. Takže pokud jsem chtěla mít klienta, musela jsem si ho zkrátka umět nějak najít. Hledala jsem skutečně každou možnou cestu a způsob. 

Zlaté stránky, náhodné oslovení, studený trh, schůzky domluvené profesionálním callcentrem, …, zkrátka vše, co si dokážete představit. Myslím, že tento nedostatek mě tehdy donutil stát se „mistrem“ v získání referencí, protože to byla (a stále je!) nejlepší cesta, jak si získat a rozšířit klientelu. Největší průšvih totiž je, když víte, že máte v rukou skvělou věc, skvělý produkt, vysoký záměr a… nemáte to komu nabídnout! 

Za zmínku stojí také vzdělávání. V té době neexistující. Vše jsme se učili sami za pochodu, metodou pokus-omyl. Na koleni. Nebyl mi k dispozici žádný kurz, žádná akademie, která by se byť z 10 % blížila vstupnímu vzdělávání v Prosperity. Moje manažerka mi nevěnovala žádný čas, jen tlačila na produkci. To pro mě znamenalo si po každé neúspěšné schůzce sednout a zanalyzovat, kde jsem udělala chybu, obchodní přešlap, co jsem mohla udělat lépe a čemu se příště vyvarovat. Kladla jsem si otázky, jak já bych reagovala v kůži klienta a co by mě přesvědčilo, abych svěřila finance do rukou dvacetileté holky. 

Moje začátky zásadně ovlivnilo prostředí ve firmě. „Vyrůstala jsem“ v kolektivu s věkovým průměrem okolo 50 let. Nejlepší auto, které patřilo majiteli, byl jedničkový Superb ve verzi Laurin & Klement a na každého, kdo měl vyšší cíle, bylo nahlíženo skrze prsty, protože „o tom to přeci není!“ Pokud jste si přesto chtěli přivézt auto dražší, lepší, museli jste předtím požádat o svolení. Koneckonců vrcholem firemního kulturního života byla – únorová zabíjačka s cimbálovkou. 

Toto jsem vydržela 6 let, přesně o 4 a půl roku déle, než bylo potřeba. Nechci, aby to znělo, že si stěžuju, protože tenhle „studený odchov“ mě „opráskal“, naučil mě prosadit se, být dobrým obchodníkem a ocenit, když vám firma poskytne opravdu špičkové zázemí. Obzvlášť když máte za zády skvělého vedoucího a motivující prostředí. 

Občas se na schůzkách bavím s kolegy z jiných firem, kteří popisují podobné starosti, nebo se cítí na byznys sami. Nikdo s nimi rozvojově nepracuje, protloukají se, ale z různých důvodů se obávají udělat změnu. Já se taky bála. Ale dám všem jednu radu, kterou jsem já tehdy nedostala: Neodkládejte to! Stejně do toho bodu zlomu dospějete. Neztrácejte čas! Dnes vím, že ty 4 roky, které jsem ztratila, mohly být mnohem zajímavější a dynamičtější. Dokážeme vás podpořit, vytvořit vám zázemí, provést vás celým procesem a ochránit vás.

Úspěšný člověk se pozná podle toho, že pozná příležitost.

• Co Vás motivuje k tomu, abyste se k práci každý den vracela?

To, že vím, jak chci prožít svůj život, jaké mám cíle a čeho chci dosáhnout.

• Co Vám tato práce přináší, ať už do osobního nebo pracovního života?

Já říkám, že toto pro mě není práce, to je životní styl. Za mě nejde úspěšně uvažovat o vrcholovém managementu a brát to, jako byste chodili do práce. Ale na to se asi neptáte. 😊 Je to o rozvoji – mě/vás jako člověka. To vás posune samozřejmě i v soukromí, začnete vidět věci z jiné perspektivy, řekla bych, že celkově vyzrajete.

• Jak na Vaši práci reaguje okolí – rodina, přátelé?

Dokud jsem v hlavě neměla srovnané své postoje k této práci, pochybovala jsem, a tak mi to okolí pochopitelně zrcadlilo. Tak to je vždycky se vším. Když si nejste jistí sami sebou, okolí to vnímá a pak se dostáváte do nepříjemných konfrontací. A funguje to i naopak. Pokud jste vnitřně přesvědčení, že jste na nejlepším místě, v nejlepší čas – je to na vás vidět.

Když se vrátím k úplným začátkům, je pravdou, že naše nové podnikání (já i máma jsme obě začaly dělat finance) nesdílel zbytek rodiny vůbec s nadšením. Vlastně, pokud mám být upřímná, na nás byl vyvíjen skutečně extrémní tlak, ať finance opustíme. Ale kdo mě zná, ví, že říkám, že všechno, co za něco stojí, není jednoduchý a o dobré věci stojí za to zabojovat. Protože, kdyby to bylo jednoduchý… dělá to každý.

• Máte zásady, kterými se při své práci řídíte?

Ano.

• Buď vždy 3 kroky napřed – svým kolegům chci být přidanou hodnotou.
• Upřímnost, otevřenost a pořádná práce, žádné namotávání, dortíky, kytičky a falešný úspěch.
• Co chci po druhých na 100 %, sama musím zvládat na 150 %.

• Když člověk dělá jednu práci stále dokola, dostane se do jistého stereotypu. Jak se vypořádáváte se stereotypy Vy?

O práci manažera, nebo vedoucího, můžu říct spoustu věcí, ale rozhodně ne to, že by byla stereotypní. Právě to, že žádný den není stejný, žádný z kolegů není totožný a aktivity, které spadají do náplně mých povinností, se v čase mění, mě neskutečně baví.

• Jaký je Váš životní sen?

Prožít aktivní a naplněný život, který budu mít ve svých rukou. Díky některým okolnostem, které mě v životě potkaly, jsem si dala závazek sama k sobě, a to nikdy na nikom nebýt závislá. Svobodu považuju za to nejvíc, čeho může člověk dosáhnout. Svobodu finanční, svobodu v možnosti rozhodnutí a volby.

• Plníte si své sny? Jak?

Snažím se být v tomto sama k sobě férová a sny a cíle si plnit. Bez ohledu na to, co na to říká okolí. Co pro někoho může být zbytečnost, je pro druhého splněný sen a další stupínek ke spokojenému bytí. A řekla bych, že o to tu všichni tak nějak usilujeme.

• Jak trávíte svůj volný čas?

Odpočinkem, v přírodě, s přáteli a cestováním, když to jde. A v kuchyni. 😊

• Máte svůj recept na úspěch?

Vytrvalost. Sebedůvěra. A nevymýšlet, co už je jednou vymyšlené.

• Proč jste si vybral právě takové motto? Čím Vás motivuje?

Plyne z mých vlastních zkušeností, i ze zkušeností lidí kolem mě. Dodává mi energii, když mám chuť začít fňukat nad tím, že věci nejdou snadno, hned, nebo tak, jak jsem si umanula.

• Co pro Vás znamená společnost Prosperity FS a v čem je podle Vás jedinečná?

Zázemí, rozvoj, důraz na kvalitní klientskou péči, vize, podpora a rozvojové prostředí.

• Co byste vzkázala svým profesně mladším kolegům?

Chyťte příležitost za pačesy a jděte si za svým bez ohledu na „dobře mířené“ rady okolí nebo strach a obavy. Je to váš život, nikdo jiný ho za vás neodžije. A není nic smutnějšího, než později litovat, že jsme něco mohli udělat, ale neudělali, nebo že jsme se díky obavám či nekomfortu svých snů a cílů vzdali.