I přes inflaci okolo 13 % nabízí spořící účty úrokové sazby maximálně kolem 4 % p. a. Sice bývá úroková sazba garantována, ale prostředky se vzhledem k inflaci znehodnocují...

Ideální výše rezervy, kterou bychom měli mít k dispozici, je podle odborníků šestinásobek měsíčního příjmu. Na běžném účtu ale peníze ztrácejí hodnotu, proto je lepší uložit je alespoň na spořící účet. Ten nabízí vyšší úroky než běžný účet, ale i přesto na inflaci ani zdaleka nestačí...

Stále přibývá lidí, kterým by splátka hypotéky značně zatížila rodinný rozpočet.

ČNB totiž od 1. dubna 2022 opět zvýšila úrokové sazby, tentokrát dvoutýdenní repo sazbu navýšila o 0,50 procentního bodu na rovných 5 % p.a. Tímto krokem se samozřejmě snaží krotit inflaci, která již pokořila hranici 11 %, nicméně navýšení 2T repo sazby povede k dalšímu zdražování úvěrů a to pro klienty uvažující o vlastním bydlení není vůbec dobrá zpráva....

Průměrná mzda v roce 2021 dosáhla 37 839 Kč (medián mezd byl 34 360 Kč). Oproti tomu průměrný důchod byl 15 411 Kč.  Abychom během 20 let strávených v důchodu měli např. o 8 000 Kč více, musíme mít naspořeny necelé 2 miliony.

Má větší vliv na důchod počet odpracovaných let nebo výše příjmů?

Výši starobního důchodu ovlivňují dva základní parametry - doba pojištění ( počet odpracovaných let) a výše průměrné mzdy za odpracované roky (vyměřovací základ). Čím vyšší doba pojištění a vyšší průměrná hrubá mzda, tím vyšší měsíční starobní důchod. Ale co ovlivní výši důchodu více?

Česká národní banka dnes zahájila kroky směřující k odejmutí povolení společnosti Sberbank CZ, a.s. působit jako banka. Stalo se tak kvůli zhoršení likviditní situace banky v souvislosti s významným odlivem vkladů poté, co došlo k eskalaci rusko-ukrajinského konfliktu a napadení Ukrajiny Ruskem. V souvislosti s tím ČNB vydala předběžné opatření, kterým bance zamezila nakládání s aktivy a pasivy, včetně poskytování nových úvěrů a přijímání vkladů.

Jelikož začalo přibývat lidí, kterým pojišťovny musely vyplácet pojistné, některé pojišťovny pozastavily na začátku pandemie výplatu pojistného plnění. Tyto zdržení způsobily především zajišťovny, které vyžadovaly po pojišťovnách doložení, jak reagují na dopady pandemie.